sábado, 27 de febrero de 2016

Costumbres, Tradiciones e Historia de San Martín Sacatepeques de Quetzaltenango

Costumbres, Tradiciones, Fiesta Patronal, Lugares Sagrados, Comidas Tipicas e Histora de San Martín Sacatepequez, (Chile Verde)


SU HISTORIA. 

De acuerdo a relatos transmitidos de manera oral, los pobladores de San Martín Sacatepéquez provienen del municipio de San Pedro Sacatepéquez del departamento de San Marcos. El nombre Sacatepéquez proviene del vocablo náhuatl “satepec”, que en español se puede interpretar como “sacateras” o “cerro del sacata”, “tepec” es un sufijo que en español se traduce como “lugar”
Anteriormente se conoció al municipio con los nombres de San Martín Obispo, San Martín Sacatepéquez y San Martín Chile Verde por la siembra de chile porrón que terminó luego de que una erupción sepultara con material volcánico hogares y terrenos de cultivo; pero finalmente se estableció el nombre como el Municipio de San Martín Sacatepéquez
Cultura e identidad

En el municipio se observan costumbres y tradiciones de la población, entre ellas: el corte de las primeras hojas de milpa y del primer elote de cada año, ceremonias para solicitar la lluvia, pedida de novias, nacimientos, bodas y cumpleaños.

COSTUMBRES Y TRADICIONES. 

San Martín Sacatepéquez es una comunidad que presenta una cosmovisión maya – Mam muy fuerte, uno de los lugares sagrados del municipio es la Laguna Chicabal que se localiza en el cono del volcán del mismo nombre, es en este lugar donde convergen los guías espirituales de San Martín Sacatepéquez e incluso de otros municipios del occidente y suroccidente del país, para realizar ceremonias mayas.
Las población femenina en su mayoría utiliza el traje que consiste en un güipil de color rojo y un corte de color azul con una cruz bordada; una proporción menor de la población masculina del municipio utiliza el traje que consiste en pantalón y capishay de color blanco con rojo y bordado en la manga.
En el municipio se celebra la independencia de Guatemala el 15 de Septiembre, así como la Noche Buena el 24 de diciembre, Año Nuevo el 1 de enero, Semana Santa y otras de carácter nacional.

 FIESTA PATRONAL

El día 11 de noviembre se celebra la fiesta titular en honor al patrono San Martín Obispo, el 30 de junio se conmemora el día de San Pedro Apóstol.



LUGARES SAGRADOS 

Los lugares donde se realizan ceremonias mayas por distintos motivos se encuentran principalmente en las montañas del municipio, algunos de ellos son: Toj Qtxu (La Laguna), Twi Lqan, Toj Picot, Toj Loblatzan, Toj K´on, T-xeK´ xuK´, T-xe Q´anel, Toj So´bon, Twi San Martín Witz, Ttzi supt, Toj Coral, Twi Choq´, Twi Glesi, Twi Jlaaj, Toj Xjtans, Toj Kman, Twi Jaleben, Twi Capami witz y Q´aq´ai´x


COMIDAS TIPICAS.

Uno de los alimentos más tradicionales son los tamales de masa maíz cubiertos con hojas de milpa o de mazorcas, también las tortillas hechas a mano. Otros platos tradicionales del municipio para festividades son los caldos de hierbas, de frijol con o sin chile, de res y de pollo (Historia, cultura e identidad)

martes, 29 de abril de 2014

25 verbos en Mam con traducción a español

25 Verbos en el idioma mam y Español 


01 Xlik'pul-------------> Saltar
02 Tz'ib'al-------------->Escribir 
03 Kayb'il-------------->Ver
04 B'ujil---------------->Pelear 
05 Oq'il.---------------->Llorar
06 Yolil.---------------->Hablar 
07 Kayil---------------->Mirar
08 B'aj------------------>Terminar 
09 U'jil------------------>Leer
10 Chmol--------------->Tejer
11 Yek'il---------------->Enseñar 
12 B'inchal-------------->Hacer.
13 Aq'unal-------------->Trabajar 
14 Najal----------------->Vivir
15 B'il-------------------->Oír 
16 Kwal----------------->Beber 
17 Itzj-------------------->Nacer
18 Tz'u'l----------------->Abrazar 
19 B'il-------------------->Escuchar 
20 B'etil------------------>Caminar 
21 Wal------------------->Comer
22 Uq'il-qeb'il------------>Sentar
23 Awal------------------>Sembrar
24 Okslal----------------->Creer 

miércoles, 19 de marzo de 2014

Dichos en el idioma mam de Guatemala ( T-XJANIL, CHIJUNYOL TOJ KYOL MAM)


T-XJANIL, CHIJUNYOL
Jun k’loj yol nim toklen toj qchwinqlal, ex ntzaj tman toj jun tumel naqx ntzaj yolin qe kyu’n qchman ojtxi tu’ntzu’n tten jun nuk’b’il ex jun tk’ujlalil toj qchwinqlal qu’m tilil tij tu’n txi’ qbinchan ma mlay qun ate’ jun tumel naq ntaj yolin qe.

->Taq’ux qama tz’ex txin tib’aj aqwil qun jaku tz’etz b’atx’ tij tqa’n.

->Nya b’an tu’n twan k’wal tzi ja qun lay txunku noj.

->Taq’ux qa ma kyaj  qine’ tchemuj txin qun lay txunku tzul tnex.

->Nya b’an tu’n twa’n q’a toj kab’e la’q qun jaku kab’e txujil.

->nya b’an tu’n tex txin tib’aj lak’b’en ti’j b’utx qun txak’ toj twi tne’x aj titz’ji.

->taq’ux qa ma chi moji’n k’wal tij sqa’ qun ja ku’ tze’l laqj tq’ob’xek  ma aj te txin twiky’ajaj.

->niab’an tu’n tu’n kyex k’wal tib’aj tmu’pal xin qun sqit tij twutz aj tb’ent.

->taq’ux q ama jaw tiqan k’wal tz’isb’il qun nim yol in jaw nab’len ti’j.

->Nya b’an tu’n tex mset tz’i’s ti’j k’wal qun jaku’ xjo’q tchmil  mo txu’jil.


->mi tz’ok ttzyu’n tqan q’ij, qu’n ja’k tz’el q’ayj twi’ tq’ob’a.  

lunes, 17 de marzo de 2014

Nuevos poemas en mam con dibujos (Pak'ab' toj kyol mam ix tilb'ilal)

QTXU LI’Y (Madre Li'y) Poema a la madre en mam.
At jun maj otxi’ at toq jun chi’ qtxu ete’ toq talum ntlo’tq
In chex kayin intzun aq’unan tun kyku puqli talun ete’-
Toq tb’och tpatz e tkmel ex twakix intoq tzalaj ky’ij a’okx t-tzaj kyyab’ talu’n e kyim talu’n, ky’ixkoj twitz.
Tu’n ntlo’toq talu’n xi tqani’n jun tijaj tun
Kypoqli ju mojtl tej kyku puqli ok kyq’ anb’il
Tun min chi Kyim’a e xi tk’a’yin, ex jaw tja tu’n

Kywi’ talun ex tentzuntzi toj Tzalajb’il.









TOJ CHKAB’AL (En La laguna Chkab'al)
Xjal te tx’ajb’l kyi’j ex e ichim toj, qumx xi tzaqija’ chkab’al ja ta’toq ta’ tnejil ex jaw anq’in ja ta’ja’lo
Ja’lo  at ja ta’, qun aju ja’lo in ku nima’n kyun xjal ex at
qe’ patb’il b’echpon t-tzi.








OXE K’AWAL AJSI’WIL (Tres niños Leñadores)
Ati jun maj, ate’qe toq oxe’ k’wal in toq ch’ex si’wil toj
K’ul, atzun jun maj e xi’ toj k’ul, o’kx tej tokyal jun ku’k
Kyu’n ex kub’toq kyb’yo’n o’kx t-tzaj yollin juntl kku’k.
¿Je’ky ti’ in b’ajkyeye’ aqeye’ Wuk’il? In qo si’wine’ chechitzun oxe k’wal atzu ku’k tzaj tma’n kye
jaky’x txi jun chi’ikye kytzeq b’antzun chechitzu tx’qan k’wal luna lon chitzu chi’ku’k kye xi tqo’n jun jun te jun
tlo’ trasno xi kylo’n k’wal atxix tzun kyuky’ilan tekyib’ju ja’lo, xawunkuxi’x kychwinqal.









AYI’ WE… (Yo......)
Ayi’ we… ikyqine’ Tarzan,
najili qin’e toj k’ul tky’I Xwana
t-tziyile’ a’ Atzu’ wuk’ile’,
jun max Chita in wan k’ok’j
q’e’n atzu txkup xqin tqul tb’I jirafa
xja’ qchaq tqan xawanku k’och ti’j in
q’olb’en tejun elefante
Ikx kye kab’e max xawanqe’ etzu’ pich’,
inxix chi bitzan te qale aj tkux b’aj q’ij
e x-txil in chi b’itzan aj tok qoniky’an.












AJU TOKLEN TXIN (El Valor de la mujer)
Aju’ txin nimxi’x tun tok toj xnaq’tzb’il tnejil a toq manb’aj el tiq’in toklen atitzun jun manb’aj, ok tqo’n tmyal toj xnaq’tzb’il atzu txin ok tilil xnaq’tzb’il kye k’wal in tzun kamb’et ch’i k’a’chb’ilte tu’n atzu tman in tzalajm ex ma tz’el tniky’ qa jun kyoklen txin ex q’a ja’lo in un kub’ t-xima’n qa tzi’tz’ji jun k’wal axi’xlo qa xtin mojun q’a junileqekye’  in chi ajb’en.

Tilil ti’j tu’n tokx k’wal toj xn’a q’tzb’il, nya o’kx q’a, ikx lo tilil ti’j Tokx txin, qun ate’ ja’lo nya o’kx’te chan in aq’unan, ikxlo in Aq’unan ju’ aya ikx naqlo tun ma txi tchi’ixpu tib’ kynab’l wnaq Qa ntla ch’I xna’ qtzb’il b’anxix kye k’wal Jaku’ chi ku’b stz’uyin
Kyu’n juntl xjalil, ikx lay tun, tok te yajb’il, sen jalon in okakayin nim Qe’ qwunaqil chuck chqx.

Kyaq’un, e t’e qe’ nimaq ajtzib’al, e ajakawil, e ajq’anal, tilil tzulo ti’j Tun qlpe ch’ique ik, jun tun kyok k’wal toj jun oklenj nim xi’x.












XNAQ’TZB’IL (Escuela poema en mam)
Tilil ti’j tokx k’wal toj xna’q’tzb’il, nya o’kx q’a, ikx lo tilil ti’j tokx txin, Qun ate’ ja’lo nya o’kx te’ chan in aq’unan, ikxlo in aq’unan ju’ qya ikx naqlo tun ma txi tchi’xpu tib’ kynab’1 wnaq qa ntla Ch’i xna’qtzb’il b’anxix kye k’wal jaku’ chi ku’b stz’uym
Kyu’n juntl xjalil, ikx lay tun, ok te yajb’il, sen jalo in
Okqkayin nim qe’ qwunaqil chuck chaqx.
Kyaq’un, e t’e qe’ nimaq ajtzib’al, e ajkawil, e ajq’anal,
Tilil tzulo ti’j tun qlpe ch’iqe ik jun, tun kyok k’wal toj jun
Oklenj nim xi’x.






Nuevas Trabalenguas en mam con dibujos (B'ALQ'ILQAQ' TOJ KYOL MAM IX TILB'ILAL)

Nxta’n txin txa`x tx’ab’j txa’x tx’ab’j Nxta’n txin










Nxputzine jun xputz tx’yan toj xpotzb’il
Toj xpotzb’il nxputzinje jun putz tx’yan.












Q’an q’in q’in tu’n q’anil q’uq’











Tjax ch’el tib’aj chùt chèch ch’um ch’in.












Kxminchil ma txi’inwane, kxminch’il, ma txi nwane te qale tu’n tpaj ma txi’n nwane kxminchìl ma chin kyeje te kxminch’il  












Kama txin q’mane, xlaqjel
Nxlaq tb’i nxlaqjel nxlaq











Senxel k’ujlana
A nxi tkùjlana min
Nxi k’ujlana sentajb’ila
Tun txi kujlana









Samat nwane
Samat kel wane/
Txaqan samat xinwane
Machin samatje




Nuevos Adivinanzas en mam con dibujos (Pomb'tz toj kyol mam y tilb'ilal)

Nimxix txaq ex nya tze
nyolin ex mixtì’ ttzi
q’man tza ti’ tzinjo?
U’j










Kyaje tqan te prim
ka’b’e tqan te mk’jan q’ij
o’kxsin te qale oxe’ tl
tqan?
Alkyeqine?

Xjal


Na’npu chin kayine
nchi ajb’ena te
klol kywi’ ichin te q’ij
ex at nxiky’e w’jeley
Alkyeqina?

Xmo’l












Nchi ajb’ena kye ichin
ex kye qya
nktxet tkyaqil kyqan
wu’ne, japunix toj
k’alb’el el ky k’atz
Alkyeqina?

Wexj












Kyaje ntene ex ati wíb’aje
Ataqe xjal najliq’e nketze
A ti njpele’
Nchi okx jal ex inch’e ex
Woje. Alqeqine?

Ja.









Nech’e ajb’ene qachq’al keye
Tu’n tel kwaj kije, tun txjet
K’ije ex tun keje xnu’l titi nb’iye?

A’












At kab’e twitz
atz kayinxa tzelti’j
el-ketzulo?

Chers matz’b’il








In chin tanajlaye twitz kya’j
ex tzun min inchalqine ex
mixti nxik’e?
Tiqintune?

K’q’q












q’eq chin kayine’ toj k’ayb’il
kyaq chin kayine’ toj ja
tiqintzune?
Txalq’aq’











Ayine nkux wab’j
Wue aju wab’j
Su’an nchin
Jax q’one twi q’aq’q’ea wije
Tu’n sib’ A’kyeqine?

Sub’l










At jun n’ex nim tij maqa
Ttxo’w. alkyetzun?

Aju I’x










Jun jun prim
nokx wab’j woje
aju wab’j muqin
in chin tz q’aje
wab’j woje
in chi yon xjal
weye tu’n kwan
alkye qine?

Xk’o’n
Jun mamb’aj jwe’
t-k’wal
alkye tzan?
Q’ob’aj












A ti jun xjal kyaq tij
Alkyetzunlo?

A xkoy B’il










Ikqine’ iksen jun ja
In chin najb’ene te ichb’il
In chi moq’ti xjal te ichb’il
In chi moq’ti xjal wune’
El kyeqine?

Chuj








Saq qine, naqa nkub’e tun ek’
q’an q’anale in chinx
tch’ona te txilil wab’j
el kyeqin tzune?

A jos.








Chyax q’ine, tu’n tz’un
Nya ch’el q’ine.
Kujx qine, ex nya wakx
q’ine.
Alkyeq’inet?
Ich








NUEVO MATERIAL EN NUESTRO BLOGG VISITALO --->

visitors

free counters